Librace (z latinského libro – vyvažovat) je v astronomii označení pro velmi pomalou oscilaci satelitu (ať již reálnou či zdánlivou), jak se jeví pozorovateli na hmotnějším mateřském tělese, které satelit obíhá. Většinou se tento termín používá k označení kývavého pohybu Měsíce vůči pozorovateli na Zemi.
Přestože je totiž rotace Měsíce kolem Země synchronní neboli vázaná (tj. Měsíc nám stále ukazuje jednu tzv. přivrácenou stranu), librace umožňuje pozorovatelům na Zemi v průběhu jedné měsíční periody spatřit více než jednu polovinu jeho povrchu – přibližně jde o 59 % jeho povrchu.[1] Ovšem pro praktickou využitelnost je tato hodnota nižší, neboť zkreslení v librační zóně je často příliš velké. Pohybuje se lehce nad 50 %.[2]
<ref>
; citaci označené rukl1
není určen žádný text